Sýkorky modřinky

Záznamy z online přenosů hnízdění modřinek na naší školní zahradě najdete níže.

Základní informace:

V březnu 2021 si naši budku s webkamerou na třešni u jezírka vyhlídli sýkorky modřinky (pojmenovali jsme je Leontýnka a Valentýn) a hned se pustily do díla. Skoro celý měsíc pilně Leontýnka stavěla hnízdo: základ mech, pak peříčka, která se snažila cupovat na menší kousky, a zapracovávala je zobáčkem do mechu. Jako zpestření potravy si spolu s Vendelínem pochutnávali na pupenech třešně.

Leontýnka postupně snášela vajíčka (měla jich celkem 11), která začala zahřívat kolem 30. dubna. Na vejcích sedí pouze samičky, ale Vendelín nosil Leontýnce potravu, jinak se v budce vůbec nezdržoval.

Malá ptáčátka se začala klubat 14. května. Postupně se líhla celý den, rozbité skořápky rodiče vynášeli ven. Čerstvě vylíhlá mláďata byla slepá, zpočátku slabá a malátná, často neměla ani sílu zdvihnout hlavičku a otevřít zobáček na krmení. Rodiče jim trpělivě a jemně nabízeli červíky, housenky nebo pavoučky a drobný hmyz. V prvních dnech nosil potravu především Vendelín a Leontýnka pilně ptáčátka zahřívala. Když se oteplilo a mláďata zesílila, musela stále častěji vylétat na lov i ona, aby měla dostatek potravy.

V hnízdečku bylo po celou dobu hnízdění krásně čisto a útulno, protože po krmení vystrčí ptáče nahoru zadeček, vytlačí bílý bobeček, který rodiče rovnou chytnou do zobáku a vynesou ven z hnízda. Rodiče navíc ještě pečlivě kontrolovali dno hnízda a případné nečistoty hned odstraňovali.

Z vajíček se vyklubalo 9 ptáčátek a Vendelínovi a Leontýnce se podařilo vychovat 8 modřinek! Některé byly silnější a větší, měly více síly se vypnout výše než ostatní, a tak od rodičů dostávaly více potravy. Nám lidem se to zdá nespravedlivé, ale ve zvířecím světě to jinak nejde: přežije jen ten nejsilnější. Díky píli obou rodičů i 3 slabší ptáčata dokázala také přežít.

Tři dny před vylétnutím z hnízda byly naše sýkorky nervózní, běhaly kolem hnízdní jamky, protahovaly si křidélka, skákaly směrem k výletovému otvoru. Nejprve 3. června odpoledne po 20 dnech od vylíhnutí vylétlo 5 nejsilnějších ptáčat. Tři slabší nenašly hned odvahu. Tentýž den se osmělily k letu do světa ještě dvě ptáčata, poslední v budce přenocovalo a vylétlo druhý den ráno. Snad je nepotká nic zlého a budou prospívat.

V rámci projektových dnů zaměřených na ornitologii navštívil naši školní zahradu ornitolog Severočeského muzea Mgr. Martin Pudil, jemuž se podařilo okroužkovat našeho Vendelína. Za rok tedy budeme vědět, zda naši budku osídlil stejný pár.

Obecné zajímavosti:

• Stavebním materiálem pro hnízdo je mech a tráva, kotlinka je vystlána srstí, žíněmi a peřím. Hnízdo staví pouze samice po dobu 4–12 dnů (v našem hnízdě to trvalo více než 20 dní), občas s přinášením materiálu pomáhá i samec. Hnízdečko je ve srovnání s jinými druhy pěvců velmi hebké.
• Hnízdí 1–2× ročně od dubna do července. Snůška je v porovnání s mnoha jinými pěvci poměrně početná a většinou obsahuje 9–13 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec. Snášena jsou denně, někdy i ve vícedenních intervalech.
• V době hnízdění se u samic všech druhů našich pěvců vytváří hnízdní nažina, aby zahřívání bylo intenzivní: na bříšku dojde ke ztrátě prachového opeření a následnému zvýšenému prokrvení této oblasti zvětšením krevních cév a vlásečnic.
• Kolem zobáčku mají ptáčata výraznou rýhu, která v noci i trochu svítí, aby rodiče věděli, kam přijde potrava.
• Samice začne snesená vejce zahřívat najednou (jinak by se mláďata líhla postupně a bylo by složité zároveň zahřívat vajíčka a zároveň krmit již vylíhnutá mláďata) a na vejcích sedí sama 12–14 dnů a samec jí během tohoto období přináší potravu. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 15–23 dnů.
• Mláďata setrvávají s rodiči ještě přibližně 14 dnů (rodiče je ještě přikrmují) a poprvé hnízdí ve druhém kalendářním roce života.